25.3.2016 - Cesta na Valašsko, podvečer s lačnovskými Šafrány
Zima byla, jak je bohužel poslední dobou zvykem, spíše šedivá a pošmourná, ale ani jaru se do našich končin letos zrovna nechtělo. Dárku v podobě nového státního svátku na Velký pátek by ale bylo škoda nevyužít a proto jsme si na čtyři velikonoční dny naplánovali výpravu na Valašsko. Impulsem k výběru lokality byla tentokrát informace o počínajícím kvetení Šafránů na webu obce Lačnov. Ubytování jsme nakonec sehnali kousek od Vizovic, základnou se nám stal penzion Na Chrámečném. Cesta po dálnici z Brna na Zlín je jedna z nejlepších v ČR, obzvláště úsek od Vyškova je obvykle téměř bez provozu a nejinak tomu bylo i v pátečním dopoledni. Ve Vizovicích nás kontrolovala Policie, čehož jsme využili a nechali si doporučit jednu z místních restaurací pro časný oběd. Poté nám už zbýval jen kousek k penzionu, který se na příští tři noci stal naší základnou. Počasí bohužel i na Velký pátek jaro připomínalo jen hodně vzdáleně, přesto však odpoledne vyrážíme právě do Lačnova na Šafrány. Po chvilce kufrování nacházíme podle šipek lokalitu ve starém sadu na kraji obce, kde je několik lokalit kobercově pokrytých malými kvítky Šafránu bělkovětého. Bohužel sluníčko již několik dnů nesvítilo ani zde, takže většina kvítků je nerozvitých do plného květu.
Zatímco já se válím s foťákem po zemi a snažím se pokud možno neponičit žádný kvítek, tak Hyneček si za asistence Lucky našel zábavu v opodál stojící zemědělské technice. Nejhezčí pohled na kvetoucí šafrány je prý z traktorové vlečky :-)
V podmračeném svátečním odpoledni jsme tu na tu krásu vyjma jednoho staršího páru sami, takže se můžu v klidu vyřádit s foťákem, byť tedy sluníčko fotkám citelně chybí.
V podvečer se vracíme na apartmán a po večeři Hyneček naštěstí tenokrát v cizím prostředí docela v pohodě usíná.
26.3.2016 - ZOO Lešná, rozhledna Královec
Ještě sobota má být podmračená, s malou šancí na projasňování s přibývajícím večerem. Rozhodujeme se její převážnou část strávit v ZOO Lešná, která patří k nejhezčím u nás. Některé expozice jsou vskutku zajímavé a netradiční, například bazén s rejnoky, které si můžete doslova pohladit. Stávili jsme tu nakonec příjemné čtyři hodinky.
Po pozdním obědě ve Vizovicích se krátce zastavujeme na penzionu a pak s vírou v ty pozitivnější z meteorologických modelů vyrážíme nad Valašské Klobouky k rozhledně Královec. Autem se dá dojet asi 500 metrů od rozhledny, takže vše v pohodě stíháme a necelou hodinku před časem západu slunce stoupáme po strmém dřevěném schodišti nahoru na rozhlednu. Bohužel oblačnost nad našimi hlavami se sice docela rozpouští, ale západním směrem je jí stále spousta.
Takže jen jedna ilustrační fotka a po dvaceti minutách to balíme a vydáváme se zpátky na ubykaci. V noci by se mělo vyjasnit a ráno mám v plánu se sem vrátit na východ sluníčka.
27.3.2016 - ráno na rozhledně Královec, Pulčínské skály, Envicentrum Vysoké Pole, hřiště Na Chramečném
Ráno vstávám ještě za tmy a vydávám se na cca půlhodinovou jízdy pod rozhlednu Královec. Hned kousek za Vizovicemi vjíždím do docela husté mlhy a těším se že by mohla vydržet až k cíli mé cesty. Mlha ovšem mizí už před Lidečkem a dále po ní není ani památky. Těsně před východem slunce přicházím na rozhlednu, ale je vidět že na focení to dnes žádná sláva nebude. Nad krajinou se drží silný opar, který intenzitu paprsků vyházejícího slunce značně zmírňuje.
I tak je to ale moc příjemné ráno, tychle chvíle kdy člověk z příhodného místa pozoruje zrození nového dne v krajině mám prostě moc rád.
Vracím se zpět na penzion a po snídani vyrážíme prosluněným ránem do vesničky Pulčín, odkud pokračujeme pěšky na Pulčínské skály. Nejprve musíme sestoupit do údolíčka které skalní město od obce odděluje, abychom následně začali stoupat vzhůru do skal.
Hyneček se celou dobu pěkně nesl na zádech, takže po té co jej u zaparkovaného auta vypustíme, má potřebu pořádně vybít energii. Pobíhá po prostranství před místní hospodou a zkoumá vše kolem :-)
Z Půlčína se přesouváme do obce Vysoké Pole, kde chceme na doporučení naší ubytovatelky navšívit místní Envicentrum, což je vlastně taková malá zoo z domácích zvířat. Hyneček nám ovšem cestou usíná a překvapivě se neprobouzí ani poté co se zastaví motor, takže si nakonec dáváme hodinku šlofíka i my :-) Poté už se jdeme projít po malém ale příjemném areálu Envicentra, kde jsou k vidění opravdu téměř všechna domácí hospodářská zvířata. Hynečkovi se tu líbí, ale ze všeho nejvíc se mu líbí na hřišti na horním konci areálu.
Areál je opravdu pěkně zasazený do místní malebné krajiny, tak aspoň jedna ilustrační fotka.
Chtěl jsem se ještě jednou zajet podívat na Šafrány, ale docela se honí mraky a tak se nakonec vracíme na penzion a zbytek odpoledne trávíme na nedalekém dětském hřišti. Hyneček si rozhodně nic lepšího nedokáže představit :-)
Hyneček dnes znaven dováděním na hřišti usíná dříve než dny předchozí a i my se brzy po setmění vydáváme do říše snů.
28.3.2016 - Cesta domů se zastávkou v PP Knížecí les.
Na velikonoční pondělí chceme alespoň odpoledne krátce navštívit babičky, takže se ráno příliš nezdržuje a po snídani vyrážíme k domovu. Jelikož jsem ale včera zaznamenal čerstvé fotky Skokanů ostronosých v modrém kabátku, plánujeme se ještě krátce zastavit v Nosislavi a opět po dvou letech se pokochat tímto úžasným představením.
Z Nosislavi již míříme domů a následně na velikonočním návštěvy, počasí nám tentokrát moc nepřálo, ale i tak bylo moc fajn po dlouhé zimě zase někam na pár dnů vypadnout.
Všechny fotky z Valašska :
Všechny fotky Skokanů ostronosých z PP Knížecí les :
