22.3.-25.3.2008 - Rakousko - expedice YPLA
Expedice YPLA startuje v sobotu po sedmé hodině ranní, kdy nas náčelník, tedy Radka, vyzvedává v Kuřimi. Cestou se stavujeme pro Míu (kulturní referent a GPS1 v jedné osobě), čím kompletujeme posádků rudého ďáblíka a vyráíme na smluvenou benzinku za Brnem, kde máme sraz s edou myí, předzdívanou později té louda. Po osmé hodině jsou ji obě expediční vozidla včetně posádek připraveny vyrazit a tak hurá na jih. Krátká čůrpauza v Mikulově a pak ji do Rakouska, edá my se nás celou dobu vytrvale drí, za maximálního vypětí GPS2 Thomase, přesto se Radce ve Vídni daří výborným manévrem schovat za černé BMW a dle následujících zoufalých zpráv ve vysílačce je zřejmé, e jsme je konečně setřásli. Můeme se tedy konečně troku rozjet, za co jsme zanedlouho odměněni zhruba půlhodinovým náskokem. Oba expediční vozy se opět setkávají u Sant Poltenu, kde na edou my čekáme, zejména po zváení toho, e veze větinu zásob. Dalí čůrpauza nás čeká těsně před Salzburgem a pak ji hurá na krátkou návtěvu malebného města na řece Salzach. Po procházce po Salzburgu následuje poslední část cesty do městečka Mittersill, který se na přítí tři noci stane naim domovem. Ubytování v apartmánech Terezie nemá chybu a tak večeříme výborný doma uvařený guláek a těíme se na zítřejí lyovačku. Nedělní ráno je zasněené, co koneckonců slibovala i nepříli dobrá předpověď počasí. Míříme do nedalekého Hollersbachu, kupujeme třídenní skipas za 97 Euro a hurá na kopce. Počasí není ádná sláva, od rána tu více, tu méně sněí a v některých částech se válí poměrně hustá mlha, díky které ani nevyráíme na výe poloené sjezdovky, ale jezdíme téměř celý den po jedné, její větí část je pod hranicí mlhy. Po čtvrté hodině odpolední vyráíme zpět do Mittersillu, večeříme fazole a doufáme e počasí se do zítřka alespoň troku umoudří. Ráno sice poletuje sníh, není to vak tak zlé jako včera, vyráíme tedy do Jochbergu a při dnením lyování plánujeme prozkoumat zejména oblast Pengelstein. Počasí je dnes rozhodně lepí ne včera, přesto vak dosti proměnlivé, chvílemi chumelí, chvílemi se snaí vyklubat sluníčko, ale vdycky se asi něčeho lekne. Odpoledne se opět řádně unaveni vracíme na ubykaci, neprve dojídáme včerejí čočku a pak se jdeme projít po Mittersillu. Obloha se s přicházející tmou téměř vyjasnila a tak tajně doufáme e to třeba vydrí do rána, bohuel marně. Po návratu si dáváme vynikající pagety, dojídáme a dopíjíme hospodářské přebytky, přece je nepovezeme domů, a tak spát jdeme poněkud později. Ráno se probouzím asi deset minut před sedmou, venku kupodivu nesněí a vypadá to e konečně bude troku rozumné počasí. Bohuel během přítí čtvrthodiny se spustí chumelenice, která trvá v podstatě po celý zbytek dne, později se přidává dost ostrý vítr. Párkrát jsme tedy sjeli z Hannenkamu a dříve ne jsme původně plánovali vyrazili na cestu domů. Cestou nás zrdela hromadná nehoda na dálnici mezi Salzbugem a Lincem, kterou jsme asi hodinku objíděli po okolních silnicích a poté jetě neuvěřitelně silná sněhová bouře, kdy byla doslova bílá tma. Přes vekeré útrapy kolem desáté večerní doráíme domů, čím se expedice Ypla stává definitvně minulostí.