25.10.2015 - Přejezd do Krkonoš a odpolední procházka údolím Bílého Labe
Závěr října by měl přinést poměrně stabilní inverzní počasí a tak si o dva dny prodlužuji víkend a rozhodujeme se ukázat Hynečkovi po letních výletech do Jizerek a na Šumavu další z našich hor, tentokrát Krkonoše. Ubytování domlouvám za bezkonkureční last minute cenu v hotelu Westend ve Špindlu, kde jsme již dvakrát s Luckou byli a v obou případech jsme byli spokojeni. Vyrážíme ve čtvrtek ráno a cesta je docela pohodová, takže v časném odpoledni jsme na místě. Rychle se zabydlujeme a vyrážíme aspoň na krátkou procházku do údolí Bílého Labe. Hyneček téměř celou cestu autem prospal, takže je v dobré náladě.
Okolí Špindlu a samozřejmě i údolí Bílého Labe doslova hýří podzimními barvami a tak předávám Lucce kočárek a často si odskakuju na focení přímo k řece.
Hynečka procházka na čerstvém vzuchu zmáhá a zanedlouho opět spí spánkem spravedlivých.
Celodenní odpočinek pak zůročuje večer, kdy je na pokoji k neutahání :-)
Spát jdeme dnes opravdu pozdě a i tak máme problém juniora uspat.
26.10.2015 - Z Medvědína k prameni Labe, Labské boudě a po hraně Labského dolu zpět
Předpověď na dnešek je celkem příznivá a byť to tak ráno úplně nevypadá, tak věřím, že bude pěkně. Po vydatné snídani se vydáváme lanovkou na Medvědín odkud pokračujeme k Vrbatově boudě. Poslední kousek cesty se jde po docela nepříjemné asfaltce, ale sluníčko, které se mezi tím vyklubalo zpoza mraků nám notně zvedá náladu.
Před poslední zatáčkou se nám otevírá pohled do Velké kotelní jámy a na Kotel.
U Vrbatovy boudy jdeme kouknout na vyhlídku od mohyly Hanče a Vrbaty odkud se otevírá parádní pohled na krkonošský hřeben místy dosud skrytý v oblačnosti.
Pokračujeme směrem k prameni Labe, kolem jednoho z mnoha bunkrů vybudovaných a nikdy nevyužitých k ochraně našich hranic.
Zanedlouho jsme u pramene Labe, kde ovšem chybí to podstatné, tedy samotný pramen naší největší řeky. Ten opravdový je ve skutečnosti kousek vedle, ale symbolický v letošním suchém roce zůstal bez vody.
Sestupujeme k Labské boudě, kde si dopřáváme pozdní oběd, na který se někteří z nás evidentně dost těšili :-)
Po obědě scházíme kousek směrem do údolí k vyhlídce na Labský vodopád. I tady je vody opravdu malinko.
Zpět na Medvědín se vydáváme stezkou nad Labským dolem kolem opět téměř vyschlého Pančavského vodopádu.
Ve stoupání k Vrbatově boudě opět míjíme pozůstatek hraničního opevnění od nějž je krásný výhled směrem zpět k Labské boudě a na hranu Labského dolu.
Z Medvědína pak v pozdním odpoledni sjíždíme lanovkou zpět do údolí.
Po večeři se pak věnujeme odpočinku, tedy až na Hynečka který celý den odpočíval na mých zádech a teď si potřebuje nastřádanou energii nějak vybít :-)
27.10.2015 - Busem na Špindlerovku a zamlženým hřebem na Dívčí a Mužské kameny s předčasným sestupem z rozcestí pod Velkým Šišákem
Sobotní den bychom opět rádi prožili nahoře na hřebeni pokud možno nad inverzní peřinou která během noci zavítala do kraje. Vyjíždíme busem na Špindlerovku, kde nás čeká docela nemilé překvapení v podobě husté mlhy a ledového vichru. Stále však věřím meteomodelům a tomu, že se mlha přece jen rozpustí a vyrážíme jí tedy v ústrety.
Kolem pozůstatků Petrovy boudy přicházíme na Dívčí kameny, leč počasí stále nejeví žádnou tendenci ke změně. Dvakrát se nám sice nad hlavou na krátký okamžik ukáže proužek modré oblohy ale bleskově je zase zakryt mlhou.
Kousek za Dívčími kameny míjíme kameny Mužské a poté mírně sestupujeme do sedla nad Martinovkou kde na rozcestí Pod Smělcem padá definitivní rozhodnutí a opouštíme po modré značce krkonošský hřeben. Nekonečným nepříjemným klesáním po silnici kolem Martinovy a Medvědí boudy se vracíme do Špindlu, kde se tentokrát opravdu těšíme na vytopený pokoj.
28.10.2015 - Cesta domů
Na neděli už ani aktuální předpovědi nevěští stran počasí nic moc dobrého, inverze se, žel bohu, usadila přesně v úrovni krkonošských hřebenů a tak z plánovaného rozloučení s podzimem na nejvyšší české hoře nic nebude. Ráno ještě se zbytky naděje sleduji webkamery na Sněžce, ale situace se zdá být beznadějná. Po snídani a sbalení věcí opouštíme Špindl a činíme poslední marný pokus v nerovném boji s počasím tím, že cestu domů volíme přes Pec pod Sněžkou. Zde opět kontroluji na telefonu kamery, ale stále jen a jen mlíko. Takže se rovnou otáčíme a pokračujeme k domovu. Po nádherném pátečním dni nám hory ukázali svoji méně přívětivější tvář, ale s tím člověk holt musí počítat, tak zase někdy příště.
Všechny fotky z Krkonoš :
