20.7.2012 - přesun do Krkonoš
Vyrážíme v časném pátečním odpoledni na severozápad a jelikož R43 není stále ani na papíře, čeká nás hned na začátek výživný úsek do Svitav. Naštěstí je provoz jakž takž v pohodě, takže za hodinku už se připojujeme na R35 a uháníme směrem na Hradec Králové. Přes Novou Paku a Vrchlabí pak v podvečer přijíždíme do Špindlu a ubytováváme se v hotelu Westend, kde se nám loni tak líbilo, že jsme neváhali využít nabídku zvýhodněného pětidenního pobytu. Vloni jsme přijeli do nádherného prosluněného podvečera, letos je zamračeno a od večerní procházky jsme nakonec upustili, protože začalo pršet.
21.7.2012 - údolí Bílého Labe a Čertova strouha
Ráno je zataženo, ale zdá se že se vypršelo v noci. Po snídani vyrážíme na první naplánovanou tůru do údolí Bílého Labe. Ze Špindlu jdeme nejprve podél Labe, které zanedlouho přecházíme po mostě.
Labe nad ŠpindlemNyní již míříme přímo do údolí Bílého Labe, jímž se až k Boudě u Bílého Labe vine zpevněná cesta. Jen občas z ní lze odbočit k řece a pokochat se kaskádami.
Bílé LabeSamozřejmě si musíme prohlédnou a cvaknout i nejfotografovanější vodopád na Bílém Labi.
Bílé LabeV Boudě u Bílého Labe se krátce osvěžujeme a pokračujeme na naučnou stezku Čertova strouha. Toto hrazenářské dílo je důkazem mistrovství našich předků. Po sérii ničivých povodní koncem 19. století byly provedeny rozsáhlé hrazenářské práce v povodí Labe, Jizery a Úpy. Právě zahrazení Čertovy strouhy se zachovalo téměř kompletní a plně funkční i dnes, po téměř 100 letech, což dokládá vysoké stavitelské umění našich předků, dosahované velmi skromnými technickými prostředky. Bylo zde vybudováno 43 příčných a 194 podélných kamenných hrazenářských objektů.
Čertova strouhaObloukem se pak lesní cestou vracíme k Boudě u Bílého Labe.
zpět k Boudě u Bílého LabeA odtud se do Špindlu vracíme úbočím Kozích hřbetů, odkud se nám otevírají krásné výhledy do údolí Bílého Labe a hraniční hřeben Krkonoš.
výhledy do údolí Bílého LabeTěsně nad Špindlerovým mlýnem se krátce zastavujeme v dřevěném altánku nad městem, odkud je sice krásný výhled, ale jehož okolí hyzdí neuvěřitelné množství odpadků.
výhled na Špindlerův mlýnChvíli ještě bloudíme v uličkách Špindlu, ale nakonec sestupujeme zpět dolů do centra k Labi, kde se nachází i náš hotel.
22.7.2012 - Špindlerovka - Sněžné jámy - Labská Bouda - Medvědín
Páteční předpověď na neděli slibovala již zlepšení počasí, ale její sobotní zpřesnění slibovalo další podmračený den. Opět celou noc pršelo, ale ráno jako zázrakem déšť ustává, byť mraky stále halí hřebeny kopců. Riskneme to a vyrazíme na hlavní krkonošský hřeben, snad to nakonec nebude tak zlé. Na Špindlerovku se vyvážíme taxikem, protože těch 10 korun navíc oproti autobusu za půlhodinové čekání nestojí a vyrážíme směrem k Petrově boudě, kterou se nestyděl její majitel ku svému prospěchu úmyslně zapálit.
Petrova boudaStoupáme dále na Dívčí kameny a těší nás lepšící se počasí. Mraky se trhají a na chvilku hory ozáří i sluníčko.
Dívčí kamenyJen kousek od Dívčích kamenů jsou kameny Mužské, ale i tento kousek stačí k radikálnímu zvratu v počasí. Ocitáme se v mracích a viditelnost klesá na pár desítek metrů.
Dívčí kamenyMlhou se prodíráme nad Sněžné jámy, ale pohled na ně se nám bohužel neotevírá ani na chvilku. Škoda, snad někdy příště.
Sněžné jámyScházíme za drobného deště k Labské boudě, kde si dáváme gulášovku a ze dvou variant návratu do Špindlu se rozhodujeme pro hřebenovku na Medvědín. Mraky se přece jen trošku zvedají a tak se nám z Ambrožovi vyhlídky otevírají krásné pohled do Labského dolu.
Labský důl z Ambrožovy vyhlídkyOproti hraničnímu hřebenu se tu pohybují neuvěřitelné davy lidí, kterými se prodíráme k Pančavskému vodopádu.
Pančavský vodopádJiž širší cestou dále pokračujeme k Vrbatově boudě a na Medvědín.
Pozůstatek hraničního opevnění.Z Medvědína pak využíváme pro cestu do údolí lanovku, našlapali jsme toho dnes už dost a zítra máme v plánu výpravu na Sněžku.
23.7.2012 - Špindlerovka - Slunečník - Sněžka - Luční bouda - úbočím Kozích hřbetů do Špindlu
Pondělní ráno je jak ze žurnálu, vládu nad počasím konečně převzala tlaková výše a sluníčko svítí od samého rána. Rychle snídáme a vyrážíme na autobusák, odkud stejně jako včera téměř ihned vyjíždíme taxíkem na Špindlerovku. Dnes odtud vyrazíme opačným směrem a našim cílem by měla být nejvyšší hora ČR.
okolí Špindlerovy boudyŠpindlerovku necháváme brzy za sebou a mírným stoupáním obcházíme po vrstevnici Malý Šišák. Otevírají se nám pohledy do Polska a samozřejmě také na hřeben po kterém jdeme.
ze Špindlerovky na SněžkuPřed jedenáctou hodinou jsme na Sloneczniku, kde zrovna odpočívá asi stočlená skupina skautů, takže je poněkud náročnější pořídit alespoň dokumentační fotku.
SlonecznikOdtud už je to jen kousek k vyhlídce na jezero Wielki Staw.
Wielki StawA jen o další kousek dále se nám otevírá i výhled na Maly Staw a u něj stojící turistickou chatu.
Maly StawSněžka už je i vizuelně co by kamenem dohodil a k nám se připojují doslova davy turistů z polské strany.
Sněžka na dohledBěhem chvilkového odpočinku u Slezského domu se posilňujeme tatrankou a pak plni energie vyrážíme překonat posledních 200 výškových metrů. Pro výstup si vybíráme kratší, ale samozřejmě náročnější řetězovou cestu.
řetězová cesta na SněžkuCesta je sice vedena jako jednosměrná směrem nahoru, ale s tím si moc lidí hlavu neláme a v protisměru se sunou občas úzkou kamenitou pěšinou. Asi v půlce krátce odpočíváme a fotíme na parádní vyhlídce do Obřího dolu.
výhled do Obřího dolu a na Studniční horuA pak už nám zbývá jen kousek k vrcholu na němž je díky skvělému počasí neuvěřitelné množství lidí.
řetězová cesta na SněžkuVýhledy z naší nejvyšší hory jsou ovšem parádní, zejména směrem na Studniční horu a Obří důl.
výhledy z nejvyšší hory ČRNa vrcholku trávíme asi půlhodinku a pak se pomalu vydáváme na ne zrovna krátkou cestu zpět do Špindlu. Ke Slezskému domu se vydáváme delší, ale přece jen pohodlnější okružní cestou.
sestup ze SněžkyOd Slezského domu se pak vydáváme přes Úpské rašeliniště k Luční boudě.
od Slezského domu k Luční bouděZ Luční boudy to není daleko k vyhlídce na Kozí hřbety.
vyhlídka na Kozí hřbetyA právě po jejich úbočí nás čeká úmorné klesání do Špindlu, při kterém dostávají kolena pořádně zabrat.
nekonečné klesání úbočím Kozích hřbetůNavečer se řádně utrmáceni vracíme na hotel, dnešní večeři si opravdu zasloužíme :-)
24.7.2012 - cesta domů
Původně jsme ještě v plánu v úterý vyrazit na krátkou procházku, ale vzhledem k únavě ze včerejška a již hodně horkému počasí raději ráno dospáváme a po pozdní snídani se vydáváme na cestu domů.