18.4.2014 - přejezd do Jeseníku, Rešovské vodopády
Na prodloužený velikonoční víkend jsme tentokrát zvolili Jeseníky. Vyrážíme v pátek ráno za slunečného počasí a našim prvním cílem jsou Rešovské vodopády, tedy soustava kaskád a dvou větších vodopádů na řece Huntavě. Nejsnazší přístup do krásného údolí je z parkoviště v obci Rešov, odkud poměrně prudkým klesáním scházíme k mlýnu u Fialů. Odtud už je to opravdu kousek pohodlnou lesní pěšinou k většímu ze dvou vodopádů na říčce Huntavě. Ten je opravdu parádní, leč snahu o jeho slušné vyfocení hatí ostré polední slunce.
Pokračujeme dále proti proudy říčky a po vratkých schodcích a dřevěné lávce se zanedlouhou dostáváme pod "horní" vodopád. Zde je sluníčka přeci jen o poznání méně, takže se snad daří jeho půvab zachytit i na pár fotkách.
Výše už říčka tvoří spíše menší tůňky a peřeje, ale i tato část je moc pěkná, vyplatí se projít se až k rozcestí Nad vodopády.
Stejnou cestou se vracíme zpět k autu v Rešově, kde si v místní hosdpůdce dopřáváme výborný oběd. Po obědě se pak vydáváme na poslední kousek cesty do Karlovy Studánky, přesněji řečeno na parkoviště Hvězda kousek nad ní. Odtud pak úderem třetí hodiny vyjíždímě nahoru na Ovčárnu, kde budeme následující tři noci spát.
19.4.2014 - okruh přes Vysokou holi a Divoký důl
Ráno se chystám vyrazit na východ slunce někam k Petrovým kamenům, vyrážíme úderem páté hodiny, ale vše marno, venku hustý mlíko a to i nahoře na hřebeni. Takže se po této krátké intenzivní rozvcičce vracím zpět do vyhřáté postele. Mračna se začínají trhat až kolem půl deváté kdy vyrážíme na dnešní výšlap.
Plán je takový že vyšplháme nahoru na hřeben a podle počasí a nálady uvidím kam dál. Dnes již podruhé stoupám rozbředlým sněhem na Vysokou Holi a toto únavné brodění mi dvakrát velké odhodlání k celodennímu výšlapu nedodává.
Zakrátko se nám otevírá klasický pohled na Petrovy kameny s Pradědem v pozadí.
Na vrcholu Vysoké Hole, který připomíná spíše rozlehlou náhorní plošinu, je sníh kompletně zfoukaný a jde se tu již o poznání lépe.
Pokračujeme dál po mírně zvlněném hřebeni k rozcestí Nad Malým kotlem.
Právě zde se musíme rozhodnout jak dál. Vzhledem ke stále pěknému počasí nakonec přece jen volíme výšlap přes Divoký důl, snad nebudeme litovat. Krátce tedy odpočíváme na rozcestí Nad Malým kotlem...
... a vydáváme se na mírné klesání k Františkově myslivně z něhož se nabízí docela pěkné výhledy do kraje.
Další úsek je asi nejnepříjemnější z celého dne, čekají nás čtyři kilometry klesání po asfaltce až k rozcestí u Kamenné chaty.
V tento moment jsme v nejnižším bodě naší dnešní tůry a čeká nás šestisetmetrové stoupání Divokým dolem, který je skutečně hoden svého jména. Škoda jen že stezka se častěji nepřibližuje k potůčku, který zde hodně divoce překonává značné převýšení.
Zhruba v polovině vskutku výživného stoupání je upravená Vyhlídka směrem na Dlouhé stráně. Výhled samotný je sice z velké části stíněn stromy, ale každopádně jde o ideální místo k odpočinku :-)
I v druhé části stoupání se pak najdou malebná zákoutí a tak ze všeho nejhorší je až závěrečná pasáž pod Pradědem, kde nás navíc ještě zastihuje déšť.
Příjemně unaveni se v pozdním odpoledni vracíme zpět na hotel Ovčárna.
20.4.2014 - vodopády Bílé Opavy
Ráno je opět mlha jako v žoku, která se začíná zvedat teprve úderem deváté hodiny, kdy se nám stejně jako včera odkrývá pohled na nejvyšší horu Jeseníků.
Míříme na Praděd, ale sotva vyrazíme mlha opět padá a tak výšlap nahoru vzdáváme a vydáváme se rovnou do údolí Bílé Opavy.
Zanedlouho se dostáváme až k rozcestí, odkud už pokračujeme odvážně vedenou stezkou kolem mnoha peřejí a vodopádů.
Mraky se nakonec opět rozpouští a vládu nad oblohou přebírá sluníčko.
Po dobrodružnějším přelézání vodopádů následuje klidnější spodní úsek...
... a před Karlovou Studánkou je již divoká horská říčka plně pod kontrolou člověka.
V Karlové Studánce si dáváme vydatný oběd a ve tři hodiny se autobusem vyvážíme zpět nahoru na Ovčárnu. To je obloha již zase zcela pokryta oblačností, která se začíná rozpouštět až těsně před západem sluníčka, kdy se jdeme krátce projít po okolí Ovčárny.
Později večer je nebe poseto hvězdami a svítá tak naděje pro ranní výpravu za východem sluníčka.
21.4.2014 - cesta domů
V pět ráno je ale bohužel již tradiční mlíko a po osmé hodině se přidává i pár dešťových kapek. Vzhledem k tomu, že počasí se má během dne spíše kazit se rozhodujeme vydat bez dalšího výletování na cestu domů.
Fotky ve větším rozlišení :
