Cesty

→ Slovensko 2017
→ Stubai 2017
→ Kréta 2017
→ Súlovské skály 2016
→ Slovensko 2016
→ ZOO Vídeň 2016
→ Vídeňské Alpy 2016
→ Slovinsko 2016
→ Dolomity 2015
→ Kaprun 2014
→ Kanada 2013
→ Malá Fatra 2013
→ Itálie 2013
→ Baskicko 2012
→ Západní a Vysoké Tatry 10/2012
→ Černá Hora 2012
→ Dolomity 2012
→ Itálie 2012
→ Vysoké Tatry 11/2011
→ Irsko 2011
→ Vysoké Tatry 6/2011
→ Rakousko 2011
→ Rhodos 2010
→ Norsko 2010
→ Itálie 2010
→ Maroko 2009
→ Rakousko 2009
→ Slovensko 2009
→ Itálie 2009
→ Paříž 2008
→ Island 2008
→ Rakousko 2008
→ Itálie 3/2008
→ Itálie 1/2008
→ Turecko 2007
→ SlovRáj 2007
→ Rumunsko 2006
→ Finsko 2006
→ Itálie 2006
→ Skotsko 2005
→ Tunisko 2004
→ Korfu 2002
→ Norsko 2000


→ Domů
→ Cesty
→ Necesty
→ Fotky
→ Výstavy
→ Promítání
→ Odkazy
→ Guestbook
→ Kontakt
→ Fotobrazy (prodej)


12.-19.3.2010 - Ponte di Legno, Passo Tonale


Tradičně v březnu, na tradiční místo. Pro někoho možná trošku zvláštní, ale lyžování v resortu Adamelloski shledávám i po pěti letech stále skvělé. Tentokrát se navíc oproti minulým letem přidala příjemnější doprava, kdy jsme jednak autobusem nemířili napříč republikou vyzvedávat výletníky z Prahy, ale zamířili přímou cestou přes Rakousko a druhak jsme cestovali poloprázdným autobusem, takže dvanáctihodinová cesta na vlastní dvojsedačce byla vcelku snesitelná. Do místa našeho ubytování v Ponde di Legno jsme dorazili v sobotu před devátou hodinou ranní, abolvovali tradiční ubytovací rituál v domě Casa Del Sole a hurá na sjezdovky. Celých šest dnů nám neuvěřitelně přálo počasí, ale vlastně i na to jsme si tu už zvykli. Lyžovali jsme tentokrát výhradně nahoře na Tonale a to převážně na sjezdovkách Alpino a Bleis a musím říct že ta těch pět let co sem jezdíme byly letos v naprosto nejlepším stavu. Krom posledního dne, kdy už bylo dost teplo vydržely vždy perfektní až do pozdního odpoledne. Jeden den jsme si také vyjeli na ledovec Presena, opět se pokochat panoramatickými pohledy na okolní třítisícové štíty Dolomit. Při návratu do údolí jsem se poprvé po pěti letech konečně odvážil sjet vyhlášenou četnou sjezdovku Paradiso, která z protějšího svahu vypadá hrůzostrašně, ovšem realita je vlastně docela pohodová, alespoň za tak perfektních sněhových podmínek jako tu tentokrát vládly. Šest příjemných dnů uteklo jako voda a nastal čas návratů domů do reality dnů všedních. Tak snad zase za rok :-)

Passo Tonale Passo Tonale Passo Tonale Passo Tonale