pátek 11.6.2010 - odjezd do Beskyd
Odjezd do Beskyd je naplánován na pátek po pracovním procesu, což znamená téměř nadlidský úkol prokousat se na čtvrtou odpolední pro Lucku k branám
bohunické nemocnice. Jako jedinou rozumně průjezdnou trasu v tomto čase vyhodnocuju tu přes Bystrc a Kohoutovice, což se docela potvrzuje. Kupodivu
i odjezd z Brna směrem na Vyškov probíhá poměrně v pohodě a tak svištíce po staré silnici pozorujeme kolony na placené dálnici. Přes Slavkov, Bučovice,
Kroměříž a Holešov se pomalu ale jistě prokousáváme na Valašsko abychom pak přes Bystřici pod Hostýnem, Valašské Meziřící a Rožnov pod Radhoštěm dorazili
do dnešního cíle, kterým je kemp v Horní Bečvě. Kemp je to docela maličký a naštěstí téměř prázdný, krom
našeho tu stojí už jen dva další stany. Zázemí je sice starší ale čisté a na přenocování to bohatě stačí. Jdeme se kousek projít k přehradě, dáváme v bufetu
točenou Kofolu a hurá na kutě, zítra nás čeká náročný den.
sobota 12.6.2010 - výstup na Lysou horu
Vstáváme po sedmé hodině, naštěstí jsme místo pro stan vybrali dobře, takže jsme doposud ušetření spalujícím slunečním paprskům. Něco málo posnídáme,
sbalíme již proschnutý stan, který spolu s dalším vybavením ukládáme u hodné paní uklizečky ve skladu, neboť dnes budeme nocoval na Lysé hoře a nechceme
zbytečně nechávat věci v opuštěném autě v Ostravici. Po půl deváté opouštíme horní Bečvu a přejíždíme do asi 25 kilometrů vzdálené Ostravice. Odtud zahajujeme
výstup na Lysou horu, ne však jako většina turistů nejkratší cestou po červené ale po modré značce. Začátek stoupání mezi chalupami a chatami v Ostravici je díky
přímému slunci hodně nepříjemný a tak už se těšíme až se ponoříme do Beskydských hvozdů. To se stává naštěstí skutečností zanedlouho a ve stínu se stoupá o poznání
lépe. Netrvá to příliš dlouho a vycházíme z lesa pod rozcestím Staškov. Využíváme možnosti občerstvení v nedaleké dřevjance U Zbuja,
mají tu točenou Kofolu a ta nikdy nezklame. Po krátkém spočinutí pokračujeme v nabírání výškových metrů směrem k rozcestí Pod Lukšincem. Odsud to již není na Lysou
horu příliš daleko, ale máme spoustu času, takže volíme sestup po žluté k hospodě U Veličků, kde si během delší pauzy dáváme výbornou Kyselicu.
Pak pokračujeme dále z kopce k řícce Satina, čímž definitivně přicházíme o většinu nastoupaných výškových metrů. Těšil jsem se na vodopád a na kaskády na Satině, ale po příchodu
nějak kufrujeme a pokračujeme podle plánu po zelené a já stále vyhlížím nějakou cestičku dolů k vodě, ovšem všude pouze vzrostlá tráva a křoviska. Nejhezčí výhled na řeku
tak máme ze silničního mostu po němž ji přecházíme. Dále proti proudu se k řece dá sejít již snáze ale po vodopádech tu není ani památka. Zkouším se ještě zeptat
kolemjdoucích ale podle jejich odpovědí nejen že neví kde přesně se vodopády nachází, ale ani je vlastně nehledají. Vzhledem k tomu že nás čeká ještě pěkný kousek
cesty na Lysou a zhruba 700 výškových metrů se pomalu smiřují s tím že vodopády Satiny si necháme na příště, škoda jen že jsme právě kvůli nim scházeli zpátky do údolí :-)
Od hotelu Bezruč začínáme opět poctivě nabírat výšku, naštěstí jdeme téměř stále lesem a tedy ve stínu a to až na Ivančenu, kde se krátce zastavujeme u kamenné mohyly připomínající
památku popravených skautů účastnících se protinacistického odboje. Zde je také možno doplnit vodu z lesní studánky. Čeká nás poslední a nejhorší část výstupu, les postupně řídne
a hora před námi prokazuje oprávněnost svého jména Lysá. Posledního půl kilometru z rozcestí Malchor na samotný vrchol na ostrém slunci je pak doslova utrpením a tak na vrcholu bereme
za vděk možností občerstvení. Po krátkém spočinutí a osvěžení se jdeme ubytovat do Kameňáku. Nocleh máme rezervovaný
a zaplacený přes internet, což pokud zde chcete přenocovat zejména o víkendu doporučuju, kapacita chaty je omezena na 28 osob. Zbytek dne se potulujeme po samotném vrcholu Lysé hory, škoda jen
že počasí není vůbec ideální a v tropickém dni jsou výhledy dost zakalené. Z pozorování západu slunce není nakonec nic, neboť asi o hodinu dříve přichází od západu studená fronta a nebe se
zatahuje. Kolem půlnoci pak přichází bouřka a já doufám že by se mohl vzduch do rána vyčistit.
neděle 13.6.2010 - sestup z Lysé hory, skanzen v Rožnově
Budík na mobilu mě budí ve 3:45 ale už letmý pohled z okna bohužel dává tušit že ani z východu slunce na Lysé hoře nic nebude. Vysílač který je od okna našeho
pokoje vzdálen nějakých 50 metrů pro mlhu není vůbec vidět. Přesto se teple oblékám a jdu se podívat ven, mlha je však dost hustá a že by se do východu slunce
rozpustila je téměř beznadějné. Dělám pár ilustračních snímků a vracím se na pokoj ještě chvilku natáhnout. Po sedmé vstává už i Lucka, mlha venku ještě zhoustla,
takže se pomalu chystáme na cestu dolů. Vracíme klíče od pokoje, dáváme si k snídani borůvkové knedlíky, pořizujeme společné vrcholové foto v mlze a pomalu se vydáváme
na sestup do Ostravice. Původně plánovanou trasu přes přehradu Šance a protější vrchol Smrku vzhledem k nevlídnému počasí a únavě ze včerejška zavrhujeme a spouštíme
se nejkratší a nejpoužívanější cestou po červené značce. Asi kilometr pod vrcholem se mlha najednou začíná protrhávat a objevuje se modrá obloha, bohužel pouze na krátkou
chvilku. Pak nás již mlha provází až do poloviny cesty, abychom se kousek před rozcestím Butořanky dostali pod ní. Poslední úsek cesty po silnici není příliš příjemný a tak
jsme rádi když konečně přicházíme do Ostravice, ještě náš čeká asi půl druhého kilometru k autu, které máme zaparkováno nedaleko výchozího bodu modré značky.
Z podmračené Ostravice míříme do Rožnova pod Radhoštěm, rozhodujeme se pro návštěvu Valašského muzea v přírodě. Po předloňské zkušenosti vím že není potřeba využívat
placeného parkoviště, ale dá se nedaleko areálu zaparkovat v pohodě i zadarmo, což taky činím. V nedělním odpoledni vrcholí v areálu Mezinárodní armádní folklórní festival
Rožnovská valaška, čímž pádem ušetříme i za vstupné do areálu neboť to se dnes neplatí. Bloumáme po skanzenu, dáváme si frgál a chvilku koukáme na folklor, takže nakonec docela
přijemné odpoledne. Počasí se s přicházejícím večerem lepší a nad hlavou máme opět modrou oblohu bez jediného mráčku. Vzhledem k tomu že na pondělí jsme si zařídili volno, rozhodujeme
se nakonec zůstat v Beskydech až do pondělí, pro nocleh si opět vybíráme kemp v Horní Bečvě.
pondělí 14.6.2010 - cesta domů
Rozhodnutí zůstat přes noc se nakonec neukázalo jako příliš šťastné, i když je pravda že jsme aspoň důkladně otestovali náš nový pojízdný domeček. Dvě noční bouřky a průtrže mračen přežil bez úhony, což už se nedá tak úplně říct o našem expedičním voze Škoda Felicia, kterému se ráno příliš nechtělo startovat, naštěstí byl kemp na kopci :-) Vzhledem k počasí veškeré plány na pondělní program v Beskydech padají a tak míříme rovnou domů, jako příprava na Norsko se myslím výlet vydařil.