20.7.2019 - Noc na Babím lomě
Čas od času si večer chystám oblečení a fotovýbavu pro případ ranní výpravy nahoru na Babec a samozřejmě vždy čelím otázkám a požadavkům Hynečka, že chce vyrazit se mnou. Ovšem představa, že ho ráno za tmy tahám z postele a on následně šlape ten krpál od Podlesí je vskutku legrační. A tak jedinou možností, při které navíc zažijeme trošku toho dobrodružství, je někde nahoře přenocovat. Třetí červencovou sobotu nastal čas už od jara domluvený výlet uskutečnit. Vyrážíme před šestou hodinou z Podleší a já krom fotovýbavy vleču na zádech ještě stan, karimatky a spacáky. I tak jsme za půlhodinku nahoře na rozhledně. Viditelnost není vzhledem k panujícímu horku a oparu úplně nejhorší, na vzdáleném horizontu za Brnem se zřetelně rýsuje Pálava, ovšem s podmínkami, které se tu dají zažít za inverzních rán, se to srovnávat nedá.
Dobrou hodinku se kocháme a pak už to Hynečka moc nebaví a tak naknec nečekáme až do západu sluníčka, který díky vysoké oblačnosti stejně nebude bůhvíjaký a vydáváme se najít místo na postavení stanu. Nakonec vybíráme plácek kousek pod rozhlednou. Ještě notnou chvíli si povídáme, nemůže chybět ani tradiční pohádka a teprve s padajícím soumrakem Hyneček usíná.
Východ slunce jsme dle očekávání zaspali, ale před šestou hodinou nás světlo přece jen probouzí a tak hodinku po čase východu slunce se opět vydáváme vzhůru na rozhlednu. Viditelnost je zhruba stejná jako večer.
Domů se vracíme po osmé ranní spokojeni a natěšeni na další podobné výpravy.